Percarbonát sodný, 1 kg

Perkarbonát sodný uvolňuje po rozpuštění ve vodě aktivní kyslík, který bělí, odstraňuje organické skvrny a potlačuje zápach bez chloru. Tvoří základ kyslíkových bělicích prostředků na praní, namáčení prádla a práškových čisticích přípravků pro domácnost. Působit začne až při kontaktu s vodou, proto se s ním snadno pracuje v práškových a tabletových recepturách.

Ve vodě se rozkládá na peroxid vodíku a uhličitan sodný. Peroxid zajišťuje bělení a rozklad organických nečistot, uhličitan dodává lázni alkalické pH, které pomáhá uvolňovat mastnotu a při praní změkčuje vodu. Obě složky se po použití rozloží na vodu, kyslík a sodu, takže po vyplákání v textilu ani na površích nic nezůstává.

K čemu se hodí

• Praní a bělení – jako přísada do pracích prášků na bílé a barvostálé textilie, na zežloutlé utěrky, ručníky nebo pleny.
• Namáčení prádla – odstraňuje skvrny od kávy, čaje, vína, trávy nebo ovoce, které běžný prací prostředek nechá ve vláknech.
• Čisticí prostředky pro domácnost – práškové čističe na spáry, odpady, krájecí prkénka, termosky a nádoby se zápachem.
• Čištění pračky a myčky – prázdný cyklus s teplou vodou rozloží usazeniny a zápach v bubnu a hadičkách.
• Práškový prostředek do myčky – jako bělicí složka v kombinaci se sodou a dalšími práškovými surovinami.

Použití ve formulaci

Perkarbonát sodný se zpracovává výhradně za sucha. Do práškových směsí se přidává jako poslední složka při teplotě < 40 °C, když jsou všechny ostatní suroviny smíchány a důkladně suché. Vlhkost ve směsi spustí rozklad ještě v obalu, prášek se spečkuje a ztratí účinnost.

Kombinuje se s alkalickými surovinami, zejména se sodou, hydrogenuhličitanem sodným a práškovými tenzidy. V kyselém prostředí se účinnost bělení snižuje. Do receptur s kyselinou citrónovou proto patří jen tam, kde jsou složky uloženy odděleně, například ve vícevrstvých tabletách.

Bělicí účinek závisí na teplotě vody. Ve studené vodě se kyslík uvolňuje pomalu a namáčení je třeba prodloužit. V teplé vodě probíhá rozklad rychle a skvrny se odstraní při kratším působení. Při výrobě domácího pracího prášku se tím řídí i podíl perkarbonátu: na praní při nízkých teplotách se dává vyšší podíl, na horké praní postačí méně.

Co je dobré vědět

Prášek je klasifikován jako oxidující, dráždivá a žíravá látka. Při manipulaci s větším množstvím se doporučují rukavice a ochrana očí, při sypání je třeba se vyhnout víření prachu. Nesmí přijít do kontaktu s kyselinami, chlorovými bělicími prostředky ani s hořlavými materiály.

Nehodí se na vlnu, hedvábí a jiná bílkovinná vlákna, která alkalická lázeň poškozuje. U barevného textilu se doporučuje nejprve zkouška na skrytém místě. Nevhodný je i na hliník, měď a pozinkované povrchy, které alkalický roztok s peroxidem koroduje.

Surovina se dodává v technické kvalitě na praní a čištění. Do kosmetických přípravků určených pro pokožku se nepoužívá.

Rozdíl oproti chlorovému bělicímu prostředku a sodě

Chlorové bělicí prostředky (chlornan sodný) bělí agresivněji a působí i ve studené vodě, poškozují však vlákna, odbarvují většinu barevných textilií a zanechávají zápach chloru. Perkarbonát sodný je k vláknům i barvám šetrnější, lze ho použít na barvostálé textilie a po praní zůstává v prádle jen soda, která se vypláchne.

Soda na praní (uhličitan sodný) pouze změkčuje vodu a zvyšuje pH lázně, skvrny oxidací neodstraňuje. Perkarbonát je sloučenina sody s peroxidem vodíku, takže kromě alkálie dodává i aktivní kyslík. Proto řeší zežloutnutí, skvrny a zápach, se kterými samotná soda nepohne.

Často kladené otázky