NOVINKY v nabídce.
Nakúp ešte za 23,50€a dopravu máš zadarmo
Ešte u nás nemáte účet?
Seřadit podle:
Zhušťovadla v kosmetice mají několik důležitých úloh, které mohou ovlivnit stabilitu a kvalitu výsledného produktu. Neexistuje jedno univerzální zhušťovadlo, volba závisí na povaze produktu a na vlastnostech, které chcete, aby mu zhušťovadla dodala. Podívejme se blíže na nejznámější a nejpoužívanější zhušťovadla v kosmetice.
Zdroj: Adobe stock
Hlavní úlohou, kterou mají zhušťovadla v kosmetice, je zvýšit viskozitu, tj. zahustit produkt. To je obzvlášť vhodné, když vytváříte lehké krémy, gely či emulze. Zhušťovadla jim dodají potřebnou viskozitu, aniž byste museli použít tuhé rostlinné máslo, které by produkt zbytečně přemašťovalo. Zhušťovadla vám zároveň umožňují připravit příjemně lehká séra pouze na vodní bázi. Právě zhušťovadla zajistí, že tyto produkty nebudou příliš tekuté a budou se dobře nanášet.
Další funkcí, kterou mají zhušťovadla v kosmetice, je stabilizace emulzí. V recepturách se vyskytují společně s emulgátory a podporují stabilitu výsledných produktů. Jak bylo zmíněno výše, zhušťovadla umožňují snížit množství pevných tuků (rostlinných másel) v produktech, které by jinak byly potřeba pro zahuštění produktu. Proto zhušťovadla využijete zejména v kosmetice pro mastnou či aknózní pleť.
Kromě toho vám zhušťovadla umožní měnit texturu výsledných produktů. Některá zhušťovadla jsou totiž známa tím, že vytvářejí velmi jemné emulze bez hrudek a s na dotek příjemnou texturou. Zhušťovadla umožňují také ovlivnit roztíratelnost produktu či rozptýlení peelingových částeček ve výrobku.
Všechny uvedené vlastnosti mají zhušťovadla díky tomu, že po kontaktu s vodou či jinými ingrediencemi na vodní bázi začnou zvětšovat svůj objem a budovat na molekulární úrovni propletené polymerní struktury. Přírodní zhušťovadla představují především různé typy polysacharidů, které mají různě propojené stavební jednotky, jež jim umožňují zvětšovat svůj objem.
Tento jev je charakteristický pro přírodní zhušťovadla, mezi něž se řadí především rostlinné gumy. Kromě toho existují i syntetická zhušťovadla, která jsou však většinou používána ve velkovýrobě kosmetiky a mohou fungovat na jiném principu než přírodní zhušťovadla.
V současnosti je běžnou praxí používat zhušťovadla v potravinách, nejen v kosmetice. Už obyčejná želatina se řadí mezi zhušťovadla v potravinách a běžně se používá v cukrářském či masném průmyslu. Zhušťovadla na bázi pektinů, případně agarů se ve velkém využívají při výrobě džemů. Celulóza je jednou ze složek vlákniny a využívá se také k zahušťování různých druhů potravin. Podle původu můžeme zhušťovadla dělit do více kategorií:
V tomto případě byla zhušťovadla vyrobena za použití mikroorganismů, pro které je charakteristická produkce (či nadprodukce) určitého typu zhušťovadla. Mezi zhušťovadla získaná fermentací se řadí xantanová guma, sclerotium či gellany.
Extrakcí se zhušťovadla získávají z přírodních rostlinných materiálů či řas. Z tohoto důvodu se mezi tato zhušťovadla řadí především agary z mořských řas, dále pektiny či celulóza z rostlinných zdrojů. Patří sem také karagenany a algináty.
Jedná se o zhušťovadla, která se získávají buď ze semen, jako je guarová či svatojánská guma, nebo z hlíz, jako je konjakový prášek.
Při tvorbě vlastních kosmetických receptur nemusíte zhušťovadla používat jen samostatně. Pro jednotlivé výrobky si můžete vytvořit vlastní směsi zhušťovadel s požadovanou viskozitou a texturou. Některá zhušťovadla, jako například xantanová guma, poskytují produktům vysokou viskozitu, avšak takové emulze mívají většinou ne zcela jemnou texturu. Proto, pokud chcete vytvářet jemné a na pohled i dotek luxusní krémy, je dobré využít zhušťovadla, která takový benefit poskytují, například konjakový prášek.
Na druhou stranu zhušťovadla, která mají příjemnou texturu, nemusí dodávat požadovanou viskozitu, proto můžete zkusit zkombinovat dva, případně tři druhy zhušťovadel pro dosažení žádaného efektu v kosmetice.
Při rozhodování, která zhušťovadla použít ve vašem výrobku, máte k dispozici široký výběr. Nechte se inspirovat několika nejpoužívanějšími zhušťovadly, o kterých si můžete přečíst níže.
Konjak patří mezi rostlinná zhušťovadla získaná z hlíz Amorphophallus Konjac, které se vyskytují v Asii. Kromě kosmetiky se používá také v potravinářství. Obsahuje glukomannany, které jsou schopné ve vodě až 10násobně zvětšit svůj objem. Výhodou je, že vytváří průhledné gely bez lepkavého pocitu. Konjak je obzvlášť stabilní v kyselém pH, proto patří mezi zhušťovadla, která využijete v produktech s obsahem AHA kyselin. Kromě toho je konjakový prášek bohatý na vitaminy A, C, D a skupiny B, obsahuje také lipidy, mastné kyseliny a bílkoviny.
Xantanová guma v kosmetice umožňuje jednoduše a snadno vytvořit gel či zahustit produkt. Řadí se tak mezi nejpoužívanější a nejuniverzálnější zhušťovadla. Získává se s využitím biotechnologií pomocí bakterie Xanthomonas Campestris. Díky příznivé ceně je vhodná pro experimentování začátečníků, ale určitě patří do základní výbavy těch, kteří mají s výrobou domácí kosmetiky více zkušeností.
Do receptur se může použít samostatně nebo spolu s jiným zhušťovadlem. Ve výrobcích se vždy objevuje společně s glycerinem, který umožňuje její rozpuštění, a teprve poté se k této směsi přidávají další suroviny. Rozpuštění xantanové gumy v glycerinu vám umožní předejít vzniku hrudek způsobených tím, že xantanová guma nehydratovala rovnoměrně. Zároveň xantanová guma patří mezi velmi stabilní zhušťovadla, účinná už v malých dávkách (v šamponech či sprchových gelech obvykle postačí 1 %). Její zahušťovací účinek lze zvýšit přidáním 0,5 % chloridu sodného.
Kyselina hyaluronová se neřadí mezi typická zhušťovadla, protože v kosmetice je v první řadě používána pro své hydratační účinky, díky čemuž se často aplikuje na obličej jako krém či sérum. Přesto je schopná velmi efektivně vázat vodu, a tak pomáhá zahustit séra na vodní bázi (tj. bez olejů) i bez použití dalšího zhušťovadla.
Zahušťovací účinky kyseliny hyaluronové závisí především na její molekulové hmotnosti. Ta se u kyseliny hyaluronové obvykle udává v jednotkách Dalton. Čím více Daltonů daná kyselina má, tím bude lépe zahušťovat. U typů kyseliny hyaluronové, které dobře zahušťují, se můžete setkat také s označením vysokomolekulární.
Nevýhodou kyseliny hyaluronové je její vyšší cena, na druhou stranu, pokud použijete kyselinu hyaluronovou ve svém séru, obvykle už nemusíte přidávat jiná zhušťovadla.
Podobně jako konjakový prášek i guarová či guaranová guma patří mezi zhušťovadla získávaná z rostlin, konkrétně se jedná o boby rostliny Cyamopsis Tetragonoloba. Použití guarové gumy je všestranné, kromě toho, že se řadí mezi zhušťovadla, pomáhá stabilizovat a částečně i vytvářet emulze. Guarová guma se používá také v potravinářství díky tomu, že velmi dobře zahušťuje do pastovité konzistence. I proto ji často najdete v zubních pastách. Nevýhodou je, že vytváří méně průhledné roztoky a může způsobovat lepkavý pocit na kůži.
Pro použití guarové gumy v kosmetice platí několik pravidel, čímž se liší od jiných zhušťovadel. Pro guarovou gumu je charakteristické vysoké pH (nad 9), efektivně však zahušťuje roztoky až při pH 7, proto je nutné výrobky s obsahem guarové gumy okyselit, například roztokem kyseliny citronové.
Tato exotická rostlinná guma je získávána z tvrzené pryskyřice afrických stromů rodu Acacia, proto je její INCI název Acacia Senegal Gum. Je složena z polysacharidů a glykoproteinů a řadí se mezi zhušťovadla, která nejen zvyšují viskozitu produktů, ale jsou také aktivními látkami. Arabská guma konkrétně slouží jako zvlhčovadlo a částečně jako emulgátor a stabilizátor.
Karagenany jsou zhušťovadla velmi oblíbená v veganské kosmetice, ale i v potravinách. Jsou totiž neživočišnou alternativou želatiny. Karagenan se získává z červené mořské řasy Chondrus crispus, kromě zahušťovacích účinků má v kosmetice roli gelotvorné látky, emulgátoru a stabilizátoru. Pomáhá hydratovat pokožku, ale zejména vlasy, proto je oblíbený v šamponech a kondicionérech. V těchto výrobcích je široce používán také proto, že je dobře kompatibilní s jinými povrchově aktivními látkami a je schopný vytvářet pěnivý gel. Zároveň je stabilní v širokém rozmezí pH.
Kromě toho je karagenan oblíbený pro svůj obsah minerálních látek, jako je hořčík, vápník, zinek a mangan. Je rozpustný v horké vodě.
