PŘÍSADY DO KOSMETIKY

ZAHUŠŤOVADLA V KOSMETICE

 

Zahušťovadla v kosmetice mají několik důležitých rolí, které mohou ovlivnit stabilitu a kvalitu konečného výrobku. Neexistuje univerzální zahušťovadlo, ale jeho výběr závisí na povaze výrobku a vlastnostech, které mají zahušťovadla propůjčit. Podívejme se blíže na nejznámější a nejpoužívanější zahušťovadla v kosmetice.

 

Zahustovadla v kozmetikeZdroj: ČSÚ, s. r. o

 

ZAHUŠŤOVADLA V KOSMETICE

 

Hlavní úlohou zahušťovadel v kosmetice je zvyšování viskozity, tj. zahušťování výrobku. To je užitečné zejména při vytváření lehkých krémů, gelů nebo emulzí. Zahušťovadla jim dodají potřebnou viskozitu, aniž by bylo nutné používat tuhá rostlinná másla, která by výrobek zbytečně zamastila. Zahušťovadla také umožňují připravit příjemně lehká séra pouze na vodní bázi. Právě zahušťovadla zajišťují, že tyto výrobky nejsou příliš řídké a dobře se nanáší.

Další funkcí, kterou zahušťovadla v kosmetice plní, je stabilizace emulzí. Ve formulacích se vyskytují společně s emulgátory a podporují stabilitu výsledných produktů. Jak bylo uvedeno výše, zahušťovadla umožňují snížit množství pevných tuků (rostlinných másel) ve výrobcích, které by jinak byly potřeba k zahuštění výrobku. Proto jsou zahušťovadla zvláště užitečná v kosmetice pro mastnou nebo aknózní pleť.

Kromě toho zahušťovadla umožňují měnit texturu výsledných výrobků. Některá zahušťovadla jsou totiž známá tím, že vytvářejí velmi jemné emulze bez hrudek a s příjemnou texturou na dotek. Zahušťovadla také umožňují ovlivnit roztíratelnost výrobku nebo rozptýlení exfoliačních částic ve výrobku.

 

ZAHUŠŤOVADLA A JEJICH VLASTNOSTI

 

Všechny výše uvedené vlastnosti zahušťovadel jsou způsobeny tím, že při kontaktu s vodou nebo jinými složkami na bázi vodysložkami na bázi vody, začnou zvětšovat svůj objem a vytvářet vzájemně propojené polymerní struktury na molekulární úrovni. Přírodní zahušťovadla jsou především různé typy polysacharidů, které mají různé vzájemně propojené stavební jednotky, které jim umožňují zvětšovat svůj objem.

Tento jev je charakteristický pro přírodní zahušťovadla, mezi něž patří zejména rostlinné gumy. Kromě toho existují i syntetická zahušťovadla, která se však většinou používají ve velkovýrobě kosmetiky a mohou fungovat na jiném principu než přírodní zahušťovadla.

 

ZAHUŠŤOVADLA V POTRAVINÁCH

 

V současné době je běžné používat zahušťovadla i v potravinách, nejen v kosmetice. Jen obyčejná želatina je již klasifikována jako potravinářské zahušťovadlo a běžně se používá v cukrářském nebo masném průmyslu. Zahušťovadla na bázi pektinů nebo agarů se hojně používají při výrobě džemů. Celulóza je jednou ze složek vlákniny a používá se také k zahušťování různých druhů potravin. Podle původu lze zahušťovadla rozdělit do několika kategorií:

 

ZAHUŠŤOVADLA ZÍSKANÁ FERMENTACÍ

 

V tomto případě byla zahušťovadla vyrobena pomocí mikroorganismů, které se vyznačují produkcí (nebo nadprodukcí) určitého typu zahušťovadla. Mezi zahušťovadla získaná fermentací patří xantanová guma, sklerotium nebo gellany.

 

ZAHUŠŤOVADLA ZÍSKANÁ EXTRAKCÍ

 

Extrakcí se zahušťovadla získávají z přírodních rostlinných materiálů nebo řas. Z tohoto důvodu mezi tato zahušťovadla patří zejména agary z mořských řas, dále pektiny nebo celulóza z rostlinných zdrojů. Patří mezi ně také karagenany a algináty.

 

ZAHUŠŤOVADLA ZÍSKANÁ PŘÍMO Z ČÁSTÍ ROSTLIN

 

Jedná se o zahušťovadla, která se získávají buď ze semen, jako je guarová nebo lokustová guma, nebo z hlíz, jako je prášek z konjaku.

 

ZAHUŠŤOVADLA VE SMĚSÍCH

 

Při vytváření vlastních kosmetických receptur nemusíte používat pouze zahušťovadla. Můžete si vytvořit vlastní směsi zahušťovadel v jednotlivých výrobcích s požadovanou viskozitou a texturou. Některá zahušťovadla, například xantanová guma, dodávají výrobkům vysokou viskozitu, ale takové emulze obvykle nemají nejjemnější texturu. Pokud tedy chcete vytvářet krémy, které jsou na pohled i na dotek hladké a luxusní, je dobré použít zahušťovadla, která takovou výhodu poskytují, například konjakový prášek.

Na druhou stranu zahušťovadla, která mají příjemnou texturu, nemusí poskytnout požadovaný efekt. viskozitu, takže můžete zkusit kombinovat dva nebo tři druhy zahušťovadel, abyste v kosmetice dosáhli požadovaného efektu.

 

KOSMETICKÁ ZAHUŠŤOVADLA

 

Při rozhodování, jaká zahušťovadla použít ve svém výrobku, máte širokou škálu možností. Inspirujte se několika nejčastěji používanými zahušťovadly, o kterých si můžete přečíst níže.

 

Konjakový prášek

 

Konjac je jedním z rostlinných zahušťovadel získávaných z hlíz Amorphophallus Konjac vyskytujících se v Asii. Kromě kosmetiky se používá také v potravinářském průmyslu. Obsahuje glukomannany, které jsou schopny ve vodě zvětšit až desetinásobek svého objemu. Výhodou je, že tvoří průhledné gely bez lepkavého pocitu. Konjac je obzvláště stabilní v kyselém pH, takže je jedním ze zahušťovadel, která využijete v produktech obsahujících AHA kyseliny. Kromě toho je konjakový prášek bohatý na vitaminy A, C, D a skupiny B, obsahuje také lipidy, mastné kyseliny a bílkoviny.

 

Xantanová guma

 

Xantanová guma v kosmetice umožňuje jednoduše a snadno vytvořit gel nebo zahustit výrobek. Je tak jedním z nejpoužívanějších a nejuniverzálnějších zahušťovadel. Získává se pomocí biotechnologie za pomoci bakterie Xanthomonas Campestris. Díky své příznivé ceně je vhodný pro experimentování začátečníků, ale určitě patří do základní výbavy těch, kteří jsou ve výrobě domácí kosmetiky zkušenější.

V receptech jej lze použít samostatně nebo společně s jiným zahušťovadlem. Ve výrobcích se vždy objevuje společně s glycerinem, který ho nechá rozpustit, a teprve poté se do této směsi přidávají další složky. Rozpuštění xantanové gumy v glycerinu vám umožní vyhnout se tvorbě hrudek způsobených tím, že xantanová guma nezvlhčuje rovnoměrně. Zároveň je xantanová guma jedním z velmi stabilních zahušťovadel účinných v malých dávkách (v šamponech nebo sprchových gelech obvykle stačí 1 %). Její zahušťovací účinek lze zvýšit přidáním 0,5 % chloridu sodného.

 

Kyselina hyaluronová

 

Kyselina hyaluronová není klasifikována jako typické zahušťovadlo, protože se v kosmetice používá především pro své hydratační účinky, a proto se často aplikuje na obličej jako krém nebo sérum. Nicméně je schopna na sebe velmi účinně vázat vodu, a tak pomáhá zahušťovat séra na bázi vody (tj. bez oleje) bez použití dalšího zahušťovadla.

Zahušťovací účinky kyseliny hyaluronové závisí především na její molekulové hmotnosti. Ta se u kyseliny hyaluronové obvykle udává v jednotkách daltonů. Čím více daltonů kyselina má, tím lépe zahušťuje. U typů kyseliny hyaluronové, které dobře zahušťují, se můžete setkat také s označením vysoká molekulová hmotnost.

Nevýhodou kyseliny hyaluronové je její vyšší cena, na druhou stranu pokud použijete kyselinu hyaluronovou ve svém séru, obvykle již nemusíte přidávat další zahušťovadla.

 

Guma guar

 

Podobně jako konjakový prášek je i guma guar neboli guaranová guma jedním ze zahušťovadel získávaných z rostlin, konkrétně z bobů rostliny Cyamopsis Tetragonoloba. Použití guarové gumy je všestranné, kromě toho, že je klasifikována jako zahušťovadlo, pomáhá stabilizovat a částečně vytvářet emulze. Guma guar se používá také v potravinářském průmyslu díky tomu, že velmi dobře zahušťuje na konzistenci podobnou pastě. Proto ji také často najdete v zubních pastách. Nevýhodou je, že vytváří méně průhledné roztoky a může způsobovat lepivý pocit na pokožce.

Pro použití guarové gumy v kosmetice platí několik pravidel, která ji odlišují od ostatních zahušťovadel. Guarová guma se vyznačuje vysokým pH (nad 9), ale je účinná pouze při zahušťování roztoků o pH 7, takže výrobky obsahující guarovou gumu musí být okyseleny, například roztokem kyseliny citronové.

 

Arabská guma

 

Tato exotická rostlinná guma se získává ze ztvrdlé pryskyřice afrického stromu akácie, odtud její název INCI Acacia Senegal Gum. Skládá se z polysacharidů a glykoproteinů a je klasifikována jako zahušťovadlo, které nejen zvyšuje viskozitu výrobků, ale je také účinnou látkou. Konkrétně arabská guma slouží jako zvlhčující látka a částečně jako emulgátor a stabilizátor.

 

Karagenan

 

Karagenany jsou zahušťovadla velmi oblíbená ve veganské kosmetice i v potravinách. Ve skutečnosti jsou neživočišnou alternativou želatiny. Karagenan se získává z červené mořské řasy Chondrus crispus, kromě zahušťovacích účinků má v kosmetice roli želírujícího činidla, emulgátoru a stabilizátoru. Pomáhá hydratovat pokožku, ale zejména vlasy, proto je oblíbený v šamponech a kondicionérech. V těchto výrobcích se hojně používá také proto, že je dobře kompatibilní s jinými povrchově aktivními látkami a je schopen vytvářet pěnivý gel. Je také stabilní v širokém rozmezí pH.

Kromě toho je karagenan oblíbený pro svůj obsah minerálních látek, jako je hořčík, vápník, zinek a mangan. Je rozpustný v horké vodě.

 

Tento článek pro vás připravila Ivana Jačalová.