NOVINKY V NABÍDCE!
Nakúp ešte za 23,50€a dopravu máš zadarmo
Ešte u nás nemáte účet?
Kosmetická etiketa může být krásná, minimalistická, vědecká, zelená, luxusní i velmi přesvědčivá. Umí slibovat hydrataci, rozzáření, čistotu, obnovu, aktivní látky, přírodnost, jemnost i profesionální péči.
Jenže etiketa není jen pěkný design. Je to kombinace povinných údajů, složení, marketingových claimů, symbolů, ikon, certifikací a dojmu, který má produkt vytvořit. A právě tady se vyplatí zapnout zdravý rozum.
Ne všechno drahé je automaticky dobré. Ne všechno levné je automaticky špatné. Ne každá „hvězdná“ aktivní látka je v produktu ve vysokém množství. A ne každé zelené balení znamená, že držíte v ruce ekologickou nebo přírodní kosmetiku.
Dobrá zpráva je, že etiketu se dá naučit číst. Nemusíte znát nazpaměť každou složku. Stačí vědět, kde hledat důležité informace, čeho si všímat a u kterých slov trochu zpozornět.
Přední strana obalu má zaujmout. Jejím úkolem je během pár sekund říct, proč by vás měl produkt zajímat. Proto na ní často najdete tvrzení jako:
Tato tvrzení nemusí být špatná. Problém vzniká ve chvíli, kdy znějí silněji, než co reálně podporuje složení produktu.
Zadní strana etikety je méně sexy, ale často podstatně užitečnější. Najdete tam Ingredients, upozornění, trvanlivost, výrobce nebo odpovědnou osobu, šarži a další údaje, které vám pomohou pochopit produkt reálněji než slogan na přední straně.
Každý kosmetický výrobek uvedený na trh v EU musí být bezpečný při běžném nebo rozumně předvídatelném použití a musí mít odborné bezpečnostní hodnocení. To však není totéž jako claim „dermatologicky testováno“.
Pokud značka tento claim používá, měla by ho umět doložit relevantním testováním nebo dokumentací. Zároveň platí, že i dermatologicky testovaný produkt může někomu individuálně nesednout, zejména při citlivé pokožce, alergiích nebo nesnášenlivosti konkrétních složek.
Když se řekne „číst etiketu“, mnoho lidí si představí jen seznam složek. Ten je velmi důležitý, ale není to jediný údaj, který se vyplatí sledovat. Na kosmetické etiketě si všímejte zejména:
Pokud některý z těchto údajů chybí nebo působí nejasně, nemusí to automaticky znamenat problém, ale je dobré zpozornět.
Seznam složek se na kosmetice uvádí jako Ingredients: a následuje seznam složek podle systému INCI nebo společné nomenklatury složek používané k označování kosmetických výrobků.
INCI neukazuje přesná procenta všech složek. Ukazuje však jejich pořadí podle zastoupení ve výrobku v době přidání do receptury.
První složky obvykle tvoří největší část produktu. Složky pod 1 % mohou být uvedeny v libovolném pořadí za složkami nad 1 %. To znamená, že INCI je dobrá orientační mapa, ale ne přesná procentuální kalkulačka.
Prakticky:
Tohle je jedna z nejdůležitějších věcí při čtení kosmetiky.
Pokud je na obalu napsáno „s kyselinou hyaluronovou“, „s niacinamidem“, „s aloe vera“ nebo „s arganovým olejem“, automaticky to neznamená, že jde o vysoké množství dané látky. Znamená to, že se složka ve výrobku nachází a výrobce ji považuje za důležitou pro komunikaci produktu.
Bez uvedení procenta však nevíte přesně, kolik jí v produktu reálně je. Hvězdná složka může být významnou částí receptury, ale může být použita i v menším množství jako podpůrná, senzorická nebo marketingově zajímavá složka.
Zároveň ale netřeba číst INCI příliš zjednodušeně. Ne každá aktivní látka musí být ve výrobku ve vysokém množství, aby měla smysl. Některé látky se používají právě v nízkých koncentracích, protože tak fungují nejlépe, jsou tak doporučeny výrobcem suroviny nebo mají výrazný vliv i při malém dávkování.
Dobrým příkladem je kyselina hyaluronová. V kosmetice se často používá v relativně nízkých koncentracích, ale přesto může výrazně ovlivnit hydrataci, pocit na pokožce i viskozitu produktu.
Claimy na přední straně obalu berte jako pozvánku, ne jako kompletní důkaz účinnosti.
Pokud výrobek komunikuje například kyselinu hyaluronovou, aloe vera, vitamin E, peptidy, ceramidy nebo rostlinné extrakty, podívejte se i na širší kontext:
Není nutné přistupovat ke každému claimu podezřívavě. Je ale dobré nepovažovat ho za celý příběh produktu.
Přední strana obalu vám řekne, co chce značka zdůraznit. Složení, způsob použití a celková komunikace značky vám pomohou pochopit, zda to dává smysl.
Pokud je složka uvedena ke konci seznamu Ingredients, často to znamená, že je ve výrobku v nižším množství. Neznamená to však automaticky, že je bez významu.
Mnohé aktivní, konzervační, antioxidační, parfémové nebo technologicky důležité látky se používají v malých koncentracích. Některé mohou ovlivnit stabilitu, vůni, texturu, pH, viskozitu nebo celkový pocit z produktu i při nízkém dávkování.
INCI je výborná pomůcka k orientaci, ale není to kompletní formulátorský protokol. Proto je dobré číst etiketu kriticky, ale ne zjednodušeně.
Aktivní látky jsou důležité, ale samy o sobě nedělají dobrý produkt. Záleží na jejich koncentraci, formě, stabilitě, pH, kompatibilitě s ostatními složkami, typu obalu a celkové formulaci.
U kosmetiky totiž nestačí jen „přidat aktivní látku“. Důležité je i to, zda je v produktu použita v smysluplném množství, zda zůstává stabilní během používání a zda ji formulace dokáže dopravit tam, kde má působit. Pleť není otevřená brána a aktivní látka se k cílovému místu nedostane jen proto, že je napsaná na etiketě.
Právě proto je důležitý celý systém receptury: vhodná vodní nebo olejová fáze, správné pH, emulgátor, rozpouštědla, humektanty, stabilizátory, konzervace, textura a typ obalu. Všechny tyto věci mohou rozhodnout o tom, zda aktivní látka v produktu reálně funguje, nebo je jen hezkým slovem v marketingové komunikaci.
Dobrý produkt není jen seznam trendových látek. Dobrý produkt je promyšlená receptura, ve které složky dávají smysl společně.
Produkt s jednou dobře zvolenou aktivní látkou ve správné formě a dobře nastavené formulaci může být lepší než produkt, který má na etiketě dlouhý seznam moderních ingrediencí, ale každou jen v symbolickém nebo nevhodně zapracovaném množství. Podívat se můžete i na naši nabídku aktivních látek a jejich popisy.
U kosmetiky se vyplatí používat zdravý rozum.
Vysoká cena sama o sobě neznamená, že produkt je automaticky kvalitnější, účinnější nebo lépe formulovaný. Někdy platíte za vývoj, kvalitní suroviny, testování a dobrý obal. Jindy však velkou část ceny tvoří značka, marketing, distribuce, reklama nebo luxusní dojem z balení.
Stejně ale platí i opačný extrém. Pokud velmi levný produkt slibuje dlouhý seznam aktivních látek, exotických extraktů, vitamínů, peptidů, kyselin a olejů najednou, je dobré číst etiketu realisticky. Neznamená to automaticky, že produkt je špatný, ale je možné, že více z těchto složek je ve výrobku jen v nízkých nebo stopových množstvích.
Dobrý produkt nemusí být nejdražší. A levný produkt nemusí být automaticky špatný. Rozhodující je, zda formulace dává smysl, zda značka komunikuje přiměřeně a zda tvrzení na obalu odpovídají tomu, co se dá vyčíst ze složení.
Prakticky si položte tyto otázky:
Dobrá kosmetika nemusí křičet. Často stačí, když má promyšlený základ, přiměřené množství účinných látek, stabilní formulaci a férovou komunikaci bez velkých slibů, které složení nedokáže unést.
Některá slova na kosmetice znějí dobře. Problém je, že bez kontextu často neříkají dost.
Některá jsou regulovaná, některá musí být podložená, některá jsou spíše marketingová zkratka. Proto se u nich vyplatí ptát: Co přesně tím značka myslí? Dá se to ověřit? Souvisí to se složením, nebo jen s dojmem z obalu?
Příklady:
U férové kosmetiky by měl být rozdíl mezi marketingem a realitou co nejmenší.
Na obalu můžete najít různé značky a symboly. Některé jsou jen grafické prvky výrobce, jiné představují nezávislé certifikace.
Mezi známé certifikační systémy v kosmetice patří například COSMOS, Ecocert, EU Ecolabel nebo Leaping Bunny.
Značka nebo výrobek prošly kontrolou podle pravidel konkrétní organizace.
Může být pravdivá, ale není to automaticky nezávislé ověření.
Může působit důvěryhodně, ale nemusí mít reálnou certifikační hodnotu.
Na obalu často najdete několik značek vedle sebe a na první pohled působí stejně důvěryhodně. Rozdíl je v tom, kdo za nimi stojí. Skutečnou hodnotu má jen symbol, který odkazuje na nezávislou certifikaci s jasnými pravidly.
Pokud u značky nenajdete název organizace ani vysvětlení, co přesně ověřuje, berte ji jen jako grafický prvek. Pěkný symbol sám o sobě nic nezaručuje.
Pokud značka používá vlastní ikonky typu „vegan“, „natural“, „eco“, „clean“ nebo „planet friendly“, měla by umět vysvětlit, co přesně znamenají a na základě čeho je používá.
BIO nebo organic kosmetika by neměla být jen otázkou zeleného obalu, rostlinné ilustrace nebo hezkého názvu.
Pokud produkt nese certifikované označení typu COSMOS Organic, musí splňovat pravidla konkrétního certifikačního systému a projít kontrolou.
Pro spotřebitele je praktické pravidlo jednoduché:
Vůně může být v seznamu složek uvedena jako Parfum nebo Aroma.
Výrobce se může rozhodnout, zda parfémovou kompozici uvede obecně nebo podrobněji. Povinné alergeny však musejí být uvedeny samostatně, pokud překračují legislativně stanovené limity.
Alergeny neznamenají automaticky, že produkt je špatný. Znamenají, že obsahuje látky, které mohou být důležité pro lidi s citlivostí nebo alergií.
Důležité je i to, že alergeny mohou pocházet z přírodních složek. Esenciální olej může být přírodní, ale stále může obsahovat alergeny. Přírodní původ tedy neznamená automaticky nulové riziko podráždění.
Příklady vonných alergenů, které můžete najít v seznamu složek:
Pokud máte citlivou pokožku nebo známé alergie na vonné složky, vyplatí se parfemaci a alergeny sledovat pozorněji. Vonné kompozice mohou obsahovat desítky různých látek a některé z nich patří mezi regulované alergeny, které musejí být při určitých koncentracích uvedeny samostatně v seznamu Ingredients. Samotná přítomnost alergenu však automaticky neznamená problém ani nevhodný produkt. Důležité je znát vlastní citlivost a všímat si, na které složky reaguje právě vaše pokožka. Pravidelné čtení etiket vám časem pomůže rozpoznat opakující se látky, které vám vyhovují nebo naopak způsobují podráždění. Díky tomu se můžete rozhodovat informovaněji a vybírat si produkty, které lépe odpovídají potřebám vaší pokožky.
Barviva se v seznamu složek neuvádějí jako „růžové barvivo“, „modrá barva“ nebo „červený pigment“. Zároveň se u nich nepoužívá běžný INCI název ve stylu botanických nebo funkčních složek.
U kosmetických barviv se používá označení pomocí CI čísla, tedy Colour Index čísla. Právě CI číslo slouží jako standardizované označení barviva v seznamu Ingredients.
U mica odstínů se často neuvádí pouze CI 77019, protože konkrétní odstín může obsahovat i další pigmenty, například CI 77891, CI 77491, CI 77492 nebo CI 77499. Proto je vždy třeba vycházet z technické dokumentace konkrétního barviva.
U dekorativní kosmetiky, která existuje ve více odstínech, se může používat i označení may contain nebo +/-, pokud to odpovídá konkrétnímu výrobku a jeho složení.
Na etiketě se vyplatí sledovat i údaj o trvanlivosti.
Datum minimální trvanlivosti se používá u výrobků, které mají minimální trvanlivost 30 měsíců nebo méně.
U výrobků s delší trvanlivostí se obvykle používá PAO symbol, tedy symbol otevřeného kelímku s údajem, jak dlouho lze výrobek používat po otevření. Můžete vidět například:
To znamená 6, 12 nebo 24 měsíců po otevření.
Jmenovitý obsah říká, kolik výrobku je v balení v době balení. Nejčastěji se uvádí v mililitrech nebo gramech. Příklady:
Pro spotřebitele je důležité vědět, že jmenovitý obsah není „velikost obalu“ ani dojem z toho, jak plná láhev vypadá.
Některé obaly mohou působit větší, než je reálný obsah výrobku. Proto se vyplatí dívat se na číslo, nejen na tvar nebo velikost balení.
U kosmetiky je rozumné vybírat si značky, které jsou dohledatelné, komunikují jasně a mají za sebou určitou míru důvěry.
Nemusí jít jen o velké mezinárodní značky. Známá a ověřená značka může být i lokální výrobce, který má transparentní složení, jasné kontaktní údaje, dobrou komunikaci a zodpovědný přístup k výrobě.
Ověřená značka by měla umět odpovědět na základní otázky:
Lokální značky mají často bližší kontakt se zákazníkem a umí komunikovat konkrétněji.
Nemusí nést stejné korporátní náklady jako velké globální značky, například velké reklamní kampaně, víceúrovňové distribuční sítě, mezinárodně škálované obaly nebo masivní marketingové rozpočty.
To může znamenat, že menší značka dokáže do jednoho produktu vložit zajímavé množství kvalitních složek nebo více funkčních aktivních látek, aniž by musela velkou část ceny „schovat“ do korporátního aparátu.
Samozřejmě to neplatí automaticky pro každou lokální značku. I tady je potřeba číst etiketu, sledovat složení a všímat si, jak značka komunikuje.
Lokální nákup má i širší význam. Podporuje domácí trh, podnikatelské prostředí, řemeslo, menší značky a lidi, kteří často stojí za produktem osobně.
U dobré lokální značky nekupujete jen krém, sérum nebo mýdlo. Podporujete také transparentnější vztah mezi výrobcem a zákazníkem.
Férová značka nemusí křičet nejhlasitěji. Spíše komunikuje jasně, odborně a bez zbytečného strašení.
Férová značka:
Při nákupu si nemusíte dělat laboratorní analýzu. Stačí rychlá orientace.
Etiketa není nepřítel. Je to mapa produktu. Nemusí vám říct úplně všechno, ale dokáže prozradit hodně.
Z INCI nevyčtete přesná procenta všech aktivních látek, ale zjistíte, které složky tvoří základ produktu. Z claimů nezjistíte celou pravdu, ale můžete je porovnat se složením. Z certifikací můžete odhadnout, zda jde o nezávisle ověřený standard nebo jen pěknou ikonku. Z kontaktu na výrobce zjistíte, zda za produktem stojí dohledatelná značka.
Cílem není bát se každé složky. Cílem je nenaletět každému hezkému slovu.
Dobrá kosmetika nemusí mít nejhlasitější marketing. Často stačí, když má smysluplné složení, jasné použití, přiměřená tvrzení a etiketu, která zákazníka nevodí za nos.
Nejčastější praktické otázky o čtení kosmetické etikety — od INCI přes parfemaci a alergeny až po PAO a marketingové claimy.
Nejdůležitější je sledovat, co produkt je, kdo za něj zodpovídá, jaké má složení, jak se používá, jakou má trvanlivost a zda obsahuje parfemaci nebo alergeny, které pro vás mohou být relevantní.
Ne. INCI ukazuje pořadí složek podle zastoupení, ale neuvádí přesná procenta všech látek. U složek pod 1 % může být pořadí volnější, proto je třeba INCI číst jako orientační pomůcku, ne jako přesný recept.
Ne vždy. Složka na konci seznamu je často v nízké koncentraci, ale to neznamená, že je automaticky bez významu. Některé aktivní, konzervační, antioxidační nebo technologické látky fungují právě v malých množstvích.
Ne automaticky. Přírodní původ může být výhodou, ale sám o sobě neříká vše o účinnosti, stabilitě, bezpečnosti ani vhodnosti pro konkrétní pokožku. Důležitá je celá formulace.
Parfum označuje parfémovou kompozici. Může jít o syntetickou, přírodní nebo kombinovanou vůni podle složení. Pokud obsahuje regulované vonné alergeny nad stanovenými limity, musejí být uvedeny samostatně v seznamu složek.
Ne automaticky. Alergeny jsou důležitá informace hlavně pro lidi, kteří mají citlivost nebo známou alergii. Mohou pocházet i z přírodních esenciálních olejů nebo rostlinných extraktů.
PAO symbol 12M znamená, že výrobek se doporučuje spotřebovat do 12 měsíců po otevření. Pokud se však změní vůně, barva, konzistence nebo se produkt kontaminuje, nepoužívejte ho ani před uplynutím této doby.
Zpozorněte u obecných slov jako eco, natural, clean, toxin-free nebo sustainable, pokud značka nevysvětluje, co přesně tím myslí. Férová tvrzení by měla být konkrétní, ověřitelná a přiměřená.
Lokální kosmetika může být velmi dobrá volba, pokud je značka transparentní, zodpovědná a umí vysvětlit své složení. Lokální nákup zároveň podporuje domácí trh a menší podnikatelské prostředí. Stále ale platí, že je třeba číst etiketu a všímat si konkrétní složení.
Podívejte se na typ produktu, prvních pár složek v INCI, parfemaci, alergeny, trvanlivost, upozornění a odpovědnou osobu. Pak porovnejte hlavní marketingová tvrzení s tím, co reálně vidíte ve složení.
Když umíte číst etiketu, víte i to, co má smysl dát do vlastní receptury. Podívejte se na naše aktivní látky a jejich popisy — s přesným složením, dávkováním a vysvětlením, k čemu jsou.
